Čtyři z pěti prstenů™
aneb cestovní mapa z hranice života k duševní odolnosti
K tomu, jak se dostat sám k sobě a nechat růst svoji duševní odolnost.
Jako základ cesty k sobě, jako logický harmonogram mapy (manuálu) jakými postupnými kroky člověk musí projít, pokud se ztratí nebo se zatím nenašel, aby se vrátil ke své podstatě a nezačínal na sobě pracovat ve vyšší úrovni, pokud nemá vyřešeny a postaveny pevné základy.
Pokud čtete tyto řádky, tak je pravděpodobné, že Vás zajímá, jak se dostat z místa, kde se právě nacházíte, do stavu, kdy pochopíte lépe sami sebe a kde Vám bude lépe. Ať je Váš současný stav jakýkoliv, tak vězte, že i kdyby jste se cítili sebehůř, tak si můžete připustit a posléze i přijmout fakt, že je vše tak jak má být, že vše co se Vám děje Vám má něco říct, má Vás něco naučit a že se to bude opakovat tak dlouho, než zpomalíte a pochopíte co Vám chce život říct. Že jste to pouze Vy, na kom záleží, kudy se bude Vaše cesta dále ubírat a že jste to pouze Vy na kom záleží, jak Vám teď i v budoucnu bude a jak se budete cítit. Tyto řádky jsou věnovány všem, kteří se na své cestě životem ztratili a nebo se zatím nenašli a mají touhu se dostat ke své podstatě, žít plnohodnotný život ukotvený v přítomném okamžiku, ve vnitřní tiché radosti a být dostatečně pevný a pružný ve své duševní odolnosti a vděčnosti se světem , který nás v současnosti obklopuje a dennodenně vystavuje zkouškám, které se mohou negativně promítnout do našeho duševního zdraví
Tyto řádky píši z pozice člověka, který si prošel na vlastní kůži, co to znamená pro tělo, mysl i duši být sám sobě vystaven negativním psychosomatickým myšlenkám, které Vás mohou dovést až na hranici únosnosti pro Vaše duševní zdraví, že překročí hranici, že jste poté v takové vnitřní a duševní pozici, pod takovým tlakem svých vlastních představ, které si ještě dále prohlubujete a živíte dalšími vlastními negativními vizemi až se dostanete do stavu, že se ztotožníte z vlastním negativním postojem k sobě a ke světu okolo Vás, ztotožníte se s vlastními negativními myšlenkami až to na Vaše tělo, mysl i ducha působí takovou nezvladatelnou sílou a tlakem, že vidíte jedinou úlevu z této situace pouze v dobrovolném odchodu z tohoto světa…
Tímto stavem sem si prošel a díky vyšší prozřetelnosti života, za což sem mu dnes nesmírně vděčný, jsem byl navrácen shodou šťastných okolností zpět do života.
Dostal jsem se do odborné psychiatrické péče a do programu, který mi pomohl na cestě zpátky do života. Dostal sem se k užívání psychofarmak, která mě v určitě v nějaké fázi pomohla, ale při dlouhodobém užívání sem začal vnitřně intuitivně cítit, že by to byla pro mě cesta čím dál většího vzdalování mé duše od reality, kdy jsem se nacházel v komfortní bublině omezené velikosti, kde je Vám sice dobře, ale běda, když vystrčíte trochu hlavu ven z této zóny do reality a chcete se dostat do normálního života. Věděl sem, že to již dále není pro mě dlouhodobě udržitelná cesta a musel sem se v této hraniční situaci rozhodnout jak dále. Být bez prášků a riskovat, že se dostanu zpět do stavu, kdy to budu chtít skončit nebo v sobě najdu sílu a odvahu se vrátit zpátky a pochopit proč se všechno takto událo. Zpátky k sobě, ke své podstatě. Pochopit proč se mi dějí tyto věci a pochopit všechny souvislosti, které mně dovedli až k této extrémní situaci na hranici života a smrti.
Rozhodl sem se pro druhou variantu. Pro variantu, kdy budu bez prášků, ale budu na sobě dennodenně pracovat, abych vše pochopil a budu moci vzít svůj život do svých rukou a nebýt závislý na byť dobře míněné, ale pomoci zvenku. Protože není třetí cesta. Buď se rozhodnete vzít život do svých rukou a víte, že vše záleží pouze na Vás nebo budete žít celý život v roli oběti v přesvědčení, že Vám přijde vždy v době nouze pomoc od někoho zvenčí…
A tady je můj příběh, tady Vám nabízím moji cestu, jak sem se trpělivě krok po kroku začat vyhrabávat na světlo ze tmy a nicoty, která ve mně byla…Nabízím Vám k zamyšlení ke zvážení cestu, kdy jsem se bez energie na konci sil začal doslova vyhrabávat na světlo boží.
Říkám to záměrně, protože světlo a slunce jsou mě nyní důležité entity, ke kterým se vztahuji…
Pro pochopení celé cestovní mapy jak se dostat zpět sám k sobě, do své síly a do své duševní pevnosti a začít se rozvíjet je dobré si pro představu uvědomit v jakém stavu se člověk nachází na úplném začátku této cesty a proč je cestovní mapa popsána tak, jak je a v pořadí jednotlivých bodů – prstenů.
Celý život sem byl od malička výkonově nastavený. Abych mohl sportovat, konkrétně hrát hokej, což sem miloval, musel sem mít ve škole samé jedničky. Toto nastavení, které mi rodiče v jejich dobré víře takto předali, se promítalo do dalšího konání. Výkon na hranici ve škole, výkon ve sportu, výkon v soukromém podnikám. Neustálé nastavení a tlak na výkon a vytlačování vlastních pocitů a potřeb na okraj, na další místa v důležitosti…všechno se to ve mě hromadilo, nebyl sem ve spojení s vlastním já, sportovní výkony a výkony obecně pro mě byli cestou k hledání rovnováhy až jednoho dne se všechno sešlo, podtrhlo a má podstata, moje esence, se kterou sem nebyl tehdy nebyl v kontaktu řekli dost…začal sem proti sobě vnitřně bojovat a nevěděl sem si s tím rady. Nebyl sem na to nijak připravený, neuměl sem s tím poradit. Odrazilo se to vyvrcholením psychomatického ztotožnění se se smrtelnou nemocí, která mě dovedla až okraj sil a totálního psychického a fyzického vyčerpání, do stavu bez energie a duševní bolesti, jako bych měl dýku v břiše a dovedla až k mé vědomé sebedestrukci…
Jste bez energie, jste bez motivace žít, jste ve stavu duševní temnoty, každá změna, každý pohyb, každá nová myšlenka Vás vyčerpává, chcete jenom spát, odpočívat a na nic nemáte energii. Musel sem po rozhodnutí, že přestanu brát prášky najít někde energii, něčím začít něco udělat, nejste schopni ani v tomto stavu pořádně si nic pamatovat, jste hlavou v minulosti, vyčítáte se pořád dokola něco, co jste mohl udělat jinak, do budoucna vůbec nevidíte, tam je tma, nemáte ponětí o čase, o tom, co se děje v přítomnosti, nejste se do přítomnosti ani schopní dostat, jste zacyklovaní, chodíte v kruhu…nějakou změnu chcete udělat, ale nevíte kde začít.
Cesta ven z tohoto začarovaného bludného kruhu začíná v odvaze přiznat si reálný aktuální,
psychický, fyzický a emocionální stav v jakém se člověk právě nachází, přijmout tuto skutečnost a porovnat si to ze stavem, kde člověk chce být. Kde by se chtěl ideálně nacházet a tuto afirmaci si pevně uložit do paměti. Nést si ji v sobě ze začátku aspoň jako světelný paprsek, který k sobě připustím, že mi může ulevit. MUSÍM TO ZATIM POUZE PŘIPUSTIT A UVĚŘIT tomu, že to může být lepší. Uvidíte tu propast a spoustu práce, kterou před sebou máte, aby jste se do vašeho vysněného ideální stavu dostali. V tuto dobu je nanejvýš nutné a žádoucí si toto neustále opakovat, protože jste setrvačně zatím ve stavu deprese a mozek funguje tak, že ho musíte napřed vyživit a doslova překrmit touto představou a dalšími pozitivními emocemi, aby jste jej dostali do setrvačného stavu blaženosti, která přemůže depresi…tím se dostanete setrvačně do stavu, kdy se již mozek dále již bude chtít naopak nově sytit pouze kladnými emocemi, protože jej přenastavíte. Mozek zapomene na depresi a negaci, ale musíte ho sami neustále živit a vyživovat pozitivními vzruchy, aby se Vám to emočně promítlo až do těla samotného, do mysli, do duše, do buněk a proběhla pozitivní hormonální chemická reakce, která je trvalejšího rázu než pouze myšlenková…
Začnete si uvědomovat různé deficity jednotlivých částí (pamět, emoce, uvolněnost X stres, vnitřní pohoda, radost ze života, …)
Chcete mít víc energie, chcete mít lepší paměť, chcete mít větší radost ze života, pocit vnitřní radosti, rozsvítit tu tmu, která ve Vás je, ale kde začít?
Když sem si zpětně promítal, kde se stala ta změna, kdy se začali dít uvnitř ty zásadní změny, odkdy se to všechno prostě začalo dít a skládat do sebe, kde bylo zaseto to semínko, ze kterého se vám začne vracet energie, kdy se začnete vnitřně uvolňovat, kdy pochopíte, že jste dobrý člověk, kdy máte pocit, že se Vám začínají uzdravovat všechny buňky v těle, že se vám začíná čistit mysl, že se začínáte vracet sám k sobě, že už se přestáváte vracet v myšlenkách do minulosti a kdy začínáte žít v přítomnosti, kdy začínáte mít vnitřní tichou radost ze života kolem sebe, který jste vůbec nevnímal, kdy začínáte jako květina rozkvétat, kdy se přestáváte zaobírat pouze svými problémy a začínáte vnímat okolí, jeho potřeby, kdy začínáte cítit, že chcete být prospěšný lidem okolo sebe a ne být jenom zátěží je moment, kdy seberete veškerou ODVAHU a začnete ODPOUŠTĚT. Začal sem odpouštět napřed sám sobě, co jsem si za celý život způsobil, co jsem si udělal a poté sem začal odpouštět svému nejbližšímu okolí, rodičům, sourozencům, přátelům…Je to obrovská úleva, když sem se odpojil od těch vagonů, který sem celý život za sebou táhl v podobě výčitek sobě nebo okolí, že mohou za to, co se mi děje…Je to proces, který sem začal sám u sebe a pokračoval poté ke svému nejbližšímu okolí.
ODPUŠTĚNÍ, je tedy první prstýnek, který si můžete imaginárně navléct na svůj ukazováček, protože nás čekají ještě prsteny tři, abychom mohli projít úplným uzdravením a návratem k sobě. Na palec si prstýnek dávat nebudeme (to je ten pátý element, proto 4 z 5 O), protože by nám nedržel, ale palec pro nás na zapamatování bude symbolem ODVAHY, kterou potřebujeme použít k nasazení každého prstenu a ta nás musí provázet i při dalších třech prstenech, abychom změnu uskutečnili…ten bude vždy při nasazování prstenu ukazovat na konkrétní prst a bude nás při jeho nasazování doprovázet…
Druhým elementem, kterým sem prošel a který stále podporuje a upevňuje můj návrat k sobě je vědomé se neustálé OČIŠŤOVANÍ těla, duše i mysli, od nánosů špíny, které sem si sám nastřádal a které na mě ulpěly…
Očišťování těla od toxinů obsažených v jídle, které mají přímou souvislost se stavem mikrobiomu a ten je spojen přes vagus s mozkem, takže stav střev jako Váš druhý mozek přímo chemicky ovlivňuje vaši náladu, vaše chování.
Očištění mysli od ztotožnění se s myšlenkami, protože konkrétně toto vědomí vás může přivézt až k extrémním život ohrožujícím sebedestruktivním stavům (my nejsme myšlenky, my jsme až ta entita, co je pozoruje a může je ovládat. Můžu je nechat odplout, můžu je zastavit a nepřipustit si je k tělu, může je jenom tak sledovat a hrát si s nimi, ale myšlenka to nejsme my). To je základní věc, kterou je dobré na cestě sám k sobě mít na paměti a tuto skutečnost si neustále uvědomovat.
Očištění duše od mého ega a uvědomění si, že já jsem projevem života a není žádný můj život, který vlastním pouze já a ten skončí po mé smrti. Po mé smrti se nic zvláštního nestane, dál bude vycházet slunce a dál poroste tráva…😊 Já mohu být pouze vděčný za skutečnost, že mohu být teď a tady součástí jednoty se životem a žít vědomý život v přítomnosti, protože nic než právě probíhající okamžik neexistuje. Toto uvědomění mě zároveň čistí i od pocitu jakéhokoliv vlastnictví nebo hmotných statků, které by podporovalo růst mého ega. Pokud si toto vše uvědomujeme a trvale v sobě nastavíme můžeme si za podpory palce, tedy s ODVAHOU nasadit druhý prstýnek tentokrát na prostředníček jako symbol OČIŠTĚNÍ.
Třetím elementem, který mě přivedl blíže na cestě k sobě dovnitř a přibližuje mě k jednotě se životem je každodenní mentální práce na zbavení se omezení, pout a hranic, která jsem v sobě za svůj život nahromadil. Od narození až po dospívání jsem byl vystavován spoustě zákazů, příkazů a norem, které jsem měl v sobě přednastavené jako pevný program. Jsou to jednak představy rodičů, o tom kde máte směřovat, kde Vás chtějí mít, které se Vám vtisknou do Vašeho mentálního programu a které na rozvoji duše mohou zanechat důsledky, které vyvstanou až v pozdějším věku jako vytěsněné a potlačené, ale přesto hluboko uložené a které mi bránili se v některých situacích nebo činnostech se přirozeně rozvíjet. Jsou to také pevné normy, které jsou dané jako neměnné ve společnosti a které souvisí s po generacemi převzatou vírou, které Vás mohou omezovat v chování ve spojení s tlakem a u mě vedli až k rozvinutí impulzivně kompulzivního chování, které bylo na počátku mých psychických problémů. Shrnutí tohoto bodu pod jedno vystihující slovo bych nazval OTEVŘENÍ SE.
Odvážil sem se vnitřně probourat všechny hranice a zdi omezení, která sem si v sobě nesl a která mě zmenšováním mého vnitřního prostoru dovedli až do stavu vnitřní úzkosti a svázanosti. Tehdy sem se doslova vnitřně zhroutil až do tak malé entity, že jsem nevěděl kdo jsem. Opak tohoto stavu je velký vnitřní prostor, bezlimitnost, neomezenost a nespoutanost. Doslova uvolnění pout duše, která se u mě projevila v otevření neomezeného prostoru v srdeční oblasti a vystoupení do prostoru do velikosti mimo tělo a spojením a prostoupením s bezlimitním prostorem kolem mě a zesouladěním se s ním v přítomném čase. Ten pocit širokosti, nespoutannosti a plynutí s proudem v přítomnosti je pocit nabíjející energií celé tělo, každou buňku a radost ze šťavnatosti a plnosti každého okamžiku, s nalezením sám sebe a vnitřního pocitu, který zažívám. Je to přímý opak stavu úzkosti a ztracenosti a bezčasovosti, kdy nevíte kdo jste.
Do tohoto stavu se dostávám každodenní ranní meditací a rituálním cvičením vedoucím k rozproudění energií v energetických centrech (čakrách) inspirovaného knihou Energy Medicine podle Donny Eden, které je také nedílnou součásti našeho programu Doma v srdci.
Pokud se tedy dostanete vnitřně k řešení bezlimitnosti Vašeho mentálního nastavení nasaďte si pomyslně s odvahou palce ukazujícího na prsteníček další prsten se začínajícím písmenem O tedy OTEVŘENÍ SE.
Pokud se dostanete až sem a budete v životě stále nespokojení, tak jako jsem byl já, je pravděpodobné, že jsem byl stále ještě hodně tzv. v egu. Posuzoval sem vše z pohledu svého ega, které mě neumožňovalo žít laskavý život sám k sobě a ke svému okolí, tak abych měl ze svého jednání a sám ze sebe radost a měl radost z prostého faktu být sám ze sebou, protože je mě se sebou samým dobře a nepotřebuji nechat ego tuto skutečnost stále potvrzovat mým okolím…
Posledním prstýnkem na cestě sám k sobě a ke splynutí do jednoty se životem v přítomném okamžiku a ukotvením se v tomto stavu bylo pro mě ODEVZDÁNÏ ega. Uvědomění si skutečnosti, že moje já je pouze součástí velkého celku života a nějaké vyšší mě přesahující inteligence nebo-li nejvyššímu principu – původnímu zdroji všeho. Uvědomění si, že myšlenky jsou pouze součástí ega a ty to ego krmí. Já nebo-li entita, to co jsem já ve skutečnosti je až to, co dokáže tyto myšlenky a emoce pozorovat a kontrolovat je. Mohu se s nimi ztotožnit, když budu v egu nebo je mohu nechat s vědomím, že jsem to já odeplout, když jsou špatné a nechci aby negativní emoce, které tyto myšlenky vyvolávají se projevili negativně nemocemi na mém těle.
To, co mou duši nejvíce uvolnilo a dostalo mě ke mě samému bylo uvědomění, že jsem dobrý člověk. Že jsem plný laskavosti a lásky k sobě jako k bytosti, ke svému okolí a mám v sobě hluboký vděk za uvědomění toho, že mohu vnímat v prostorách mimo myšlenky, kdy jsem to opravdu já, krásu a plnost života, rostlin, přírody, lidí a být si toho vědom v přítomném čase, protože nic než přítomnost ve skutečnosti neexistuje…
Rezervace pobytu
Vyplňte prosím VSTUPNÍ DOTAZNÍK a my se vám ozveme s detaily.
Doma v srdci, z.s.
Sídlo: Otakarova 1523, 686 01 Uherské Hradiště
IČO: 232 10 320,
spisová značka: L 30792 vedená u Krajského soudu v Brně
číslo účtu: 6804393329/0800
Telefon
+420 608 887 277